Klimatické podmínky

V Maďarsku panuje mírné kontinentální klima - zimy jsou spíše chladné a vlhké, často se zataženou oblohou, léta jsou teplá a slunečná. Maďarsko má více než 2000 hodin slunečního svitu ročně. Průměrná roční teplota je 9,7 °C. Nejchladnějším měsícem je leden, kdy bývá kolem nuly, nejteplejší jsou červenec a srpen, kdy teploty vystoupí nad 25°C a voda v Balatonu se vyhřeje na 22 – 27 °C. Roční průměrné srážky jsou 500 až 700 mm, v zimě ve vyšších polohách sněží. Nejvíce srážek (90 %) spadne v březnu, dubnu a listopadu, nejméně v lednu.

Země lázní, vína a ostrých jídel

Gastronomie

Maďarská kuchyně je svérázná, velmi chutná a pikantní. Základem je kvalitní maso, škvařené sádlo, cibule, kyselá smetana a mletá červená paprika, bez níž si neumíme představit maďarský guláš, paprikáš, perkelt, tokáň, čabajku ani uherák. Pochoutkou je krocan, kuře, kachna, husa a zvěřina. Řeky a jezera poskytují ryby, z nichž je nejznámější candát, kapr, sumec, jeseter, štika, dále tloušť, okoun a plotice. Ryby se podávají grilované, vařené, dušené, na paprice, jako ragú i perkelt. Zejména u Balatonu jsou v nabídce jídla ze zvěřiny. Oblíbené jsou omáčky a nádivky. Mezi více než dvaceti druhy zeleniny vede dušené zelí, čerstvé zelené papriky, okurky a rajčata. Královnou koření je mletá szegedínská paprika, sladká nebo v různém stupni pálivá. Typické hlavní jídlo je perkelt, nebo paprikáš (obdoba guláše, ale s větším množstvím mleté papriky) nebo nadívané kuře či krocan. Výborný salát je hlávkový se smetanou, nebo míchané saláty ze zelí, paprik, rajčat, zelených fazolových lusků, případně sýr. Moučníky jsou ovocný koláč, palačinky, koláče, masopustní koblihy, česnekové langoše se sýrem nebo nasladko, specialitou je gesztenyepüré (kaštanové pyré se šlehačkou) nebo tažený závin (rétes) s náplní z jablek, ořechů, máku, tvarohu nebo ovoce.

Zajímavá místa

Budapešť

Maďarská metropole vznikla roku 1873 spojením měst Pešť, Budín a Starý Budín. Leží na Dunaji, jehož šířka ve městě činí až 500 metrů. V Dunaji je několik ostrovů: Szent Endreisziget (sv. Ondřeje), na Palotaisziget a Népsziget jsou loděnice a doky. K rekreaci a zábavě slouží Markétin ostrov (Margitsziget) mezi mosty Arpádhíd a Margithíd, kde se nachází park se sochami slavných maďarských osobností, termální koupaliště Palatinus, lázně, Růžová zahrada, tenisové kurty, kavárny, restaurace a lunapark. Na vrchu Gellért je pevnost s panoramatickým pohledem na město a pomníkem Osvobození. Budapešť je rovněž světoznámým lázeňským centrem - vyvěrá zde 123 minerálních pramenů o celkové vydatnosti 70 milionů litrů vody denně, Liší se teplotou (26 – 76 °C) a obsahem solí, 80 z nich je aktivně využívaných. Lázně s termálními koupališti pro veřejnost jsou např. Gellért (ve stejnojmenném hotelu), Lukács, Király a Rudas (oboje v tureckém stylu), Széchenyi (v řecko-římském stylu), nebo na Markétině ostrově Hajos, Palatinus a Thermal. Hlavními památkami v centru jsou bulvár Andrássy o šíři 34 – 45 metrů z roku 1886, novogotická budova Parlamentu, novorenesanční trojlodní bazilika sv. Štěpána a římská pevnost Contra-Aquincum. Hradní čtvrť je historické jádro Budína na Hradním vrchu, obehnané středověkými a zčásti ještě tureckými hradbami s baštami, podél nichž vede promenáda s výhledem na město. Na území Starého Budína (Óbuda) jsou římské památky (dva amfiteátry, lázně, vila s mozaikami a zříceniny města Aquincum). Historické části města jsou zapsány v seznamu světového dědictví UNESCO.

Balaton

Nazývané též Blatenské jezero, je rozlohou 596 km2 největší ve střední a západní Evropě. Leží na jižním úpatí pohoří Bakony, je dlouhé 78 km a široké maximálně 12 km. Protože jeho průměrná hloubka činí kolem tří metrů, dosahuje teplota vody v létě příjemných 22 až 27 °C. Jezero má velmi čistou vodu, k čemuž přispívá též zákaz provozu motorových člunů; žije zde na 40 druhů ryb a raci. Pláže jsou udržovány čisté a ve velmi dobrém stavu. Severní a jižní břeh jezera se liší: na severu (Badascony, Balatonfüred) lemovaném horami přechází voda poměrně rychle do hloubky, zatímco na plochém jižním břehu (Siófok, Fonyód, Balatonfőldvár) přibývá hloubky jen velmi pomalu. Na březích vyvěrají minerální a termální prameny, návštěvníky láká rybaření, pěší i cyklistické značené stezky a vyhlídkové plavby.

Hévíz

Prvotřídní lázeňské centrum leží u západního cípu Balatonu, 6 km od Keszthely, na rozlohou největším termálním jezeře v Evropě, jehož mírně radioaktivní voda obsahuje síru, alkálie, hydrogenuhličitany a soli vápníku a má teplotu 33 až 34 °C v létě a 26 až 28 °C v zimě. Koupele jsou účinné při léčení nemocí pohybového ústrojí a páteře, zejména kloubních a revmatických obtíží, a také gynekologických zánětů. Pitná kúra pomáhá při léčení poruch zažívacího traktu a paradentóze. Vlastní městečko žije z lázeňského a turistického ruchu, je zde řada restaurací, hospůdek, kaváren, cukráren i nočních klubů a kasino v hotelu Thermal.

Harkány

Areál s několika termálními bazény, koupele významně pomáhají při léčbě psoriázy (lupénky), revmatismu a dalších onemocněních kloubů. Lázně se nacházejí u jižních hranic Maďarska na břehu řeky Drávy jsou známy prameny s mimořádně vysokým obsahem síry. Jejich léčivé účinky byly empiricky objeveny již před staletími a místo jejich výskytu bylo podle sirného zápachu výstižně nazýváno Büdösrét (páchnoucí louka). Místní výjimečně koncentrované sirné prameny obsahují unikátní plyn karbonylsulfid, který v nich byl dokonce jako nová látka objeven a jinde na světě se v této formě nevyskytuje. Lázně mají pěkný park a kryté i otevřené termální koupaliště.

Visegrád

Starobylé městečko na Dunaji, 35 km severně od Budapešti naproti městu Nagymaros se pyšní hradem ze 4. století, kde první opevnění na severní hranici svého impéria postavili Římané. Ve středověku byl Visegrád župním sídlem a ve 13. století tu dal král Béla IV. zbudovat mohutný hrad, který v 15. století přestavěl v renesančním stylu Matyáš Korvín. Letní rezidenci uherských panovníků zničili v polovině 16. století po opakovaném obléhání Turci. Roku 1991 se zde zástupci tehdejší ČSFR, Maďarska a Polska dohodli na spolupráci při vstupu do EU a vznikla tak tzv. Visegrádská skupina. Na nedalekém svahu hory Lepence-völgy jsou vyhledávané lázně a termální koupaliště Lepence-fürdö.

Keszthely

Univerzitní město na severozápadním pobřeží Balatonu má historické památky a pěší zónu. Turistickým magnetem je zrenovovaný barokní zámek rodiny Festetics, nazývaný „muzeum Helikon“. V 18. století se bohatá hraběcí rodina zasloužila o zlatý věk města, mimo jiné založila nemocnici, lékárnu, střední školu, první vysokou zemědělskou školu v Evropě (Georgikon) a zaplatila první parník, jež po jezeře dopravoval cestující. Každoroční kulturní událostí jsou letní „Balaton Fesztivál“ a podzimní „Balatoni Ősz“ festival.

Zvyklosti a obyčeje

Maďaři jsou houževnatí, temperamentní, hrdí a sebevědomí. Mají silné národní cítění a také neradi mluví jinak než maďarsky. Cení si vzdělání, avšak tituly příliš nepoužívají. Rodiny i známí se často a rádi navštěvují. Jsou také velmi otevření, v osobních vztazích je pro ně důležitý blízký a srdečný kontakt. Všechno se prožívá naplno a svátky jsou příležitostí se skutečně s druhým člověkem setkat a pobavit. Uznávanou tradicí jsou řemesla, zejména řezbářství, tkalcovství, hrnčířství a ruční výšivky. V mnoha oblastech je dosud živý folklór, kdy se dodržují dávné obyčeje, např. masopust, malování kraslic, stavění májí, svatojánské ohně, dožínky a vinobraní: nechybí spousta jídla a pití. Živé tradice má zejména jižní Maďarsko, Podunají, pohoří Bükk a nejznámější skansen v Szentendre na předměstí Budapešti.

© 2017 CESTOVNÍ KANCELÁŘ ČEDOK A.S., DRŽITEL CERTIFIKÁTU ISO 9001:2000