Klimatické podmínky

Na většině území převládá kontinentální podnebí s velkými teplotními rozdíly; průměrné teploty v lednu jsou -1°C, v červenci 23°C. V Alpách je podnebí vysokohorské: dlouhá chladná zima a kratší léto s četnými srážkami zejména v Julských a Kamnicko-Savojských Alpách, se stoupající nadmořskou výškou je podnebí drsnější. Na pobřeží Jadranu je velmi teplé a slunečné léto s mírnější zimou. Pro odpočinek u moře jsou optimální červen a červenec, pro turistiku září a říjen, pro lyžování prosinec až březen.

Foto: NP Triglav

Gastronomie

Slovinská kuchyně je chutná a zdravá. Tradičními jídly jsou pokrmy z mouky a ovesných krupek, pšeničný, žitný či kukuřičný chléb („pirinog“, nejčastěji celozrnný), polévky (houbová, hovězí, slepičí, bramboračka) a „jednoločnica“, jídlo připravené „v jednom hrnci“, například ričet z fazolí, ječmene a brambor nebo přímořská jota, připomínající hustou fazolovou polévku se zelím. Kysané zelí a nakládaná červená řepa jsou nejoblíbenější zeleninou. V horách vedou jídla z divočiny a na pobřeží z ryb a dalších mořských živočichů, často jako rizoto nebo pečené nebo grilované. Klasické masné pokrmy se nabízejí zejména na venkově. Nejvíce se cení šunka sušená na mořském vzduchu. Běžná jsou i jídla z brambor, například „krumpirove pole“ s máslem, kysanou smetanou či salátem a prosná, ječmenná nebo pohanková kaše. Typické moučníky jsou perníky, krémový řez (kremšnita), palačinky, štruklji (plněné kynuté nebo tažené těsto s náplní), gibanica (z listového těsta) a potica (ořechový závin).

Zajímavá místa

Ljubljana

Hlavní město ležící na řece Ljubljanici v místě bývalého římského tábora Iulia Emona. Hrad dominující Starému městu, vybudovali ve 12. století kraňští vévodové. Cenná je kaple sv. Jiří s freskami a erby, pětiboká věž a katedrála sv. Mikuláše. Mezi další zajímavosti patří biskupský palác a tržnice s Plečnikovým sloupořadím mezi mosty Dračím (Zmajski) a „Trojmostí“. Na ně navazuje Prešernovo náměstí s františkánským kostelem Zvěstování Panny Marie. Odtud proti proudu leží univerzitní čtvrť s komendou řádu německých rytířů, před níž se tyčí Ilyrský sloup. Za návštěvu stojí Národní galerie, Muzeum architektury s Plečnikovou sbírkou a Stari trg.

Lipica

Obec proslavená hřebčínem s intenzívním šlechtění „bílých lipicánů“, které začalo již v po roce 1580, kdy stáje od biskupa v Terstu koupil habsburský arcivévoda Karel, syn císaře Ferdinanda I. Lipicáni jsou výsledkem křížení místního divokého koně se španělskými, neapolskými a arabskými hřebci a klisnami. Tito koně, elegantní, odolní, rychlí a inteligentní, byli původně určeni pro šlechtu, vojsko a další výcvik španělské jezdecké školy.

Foto: Ljubljana
Foto: Piran
Bled

Městečko Bled se svým jezerem je jednou z nejkrásnějších Alpských destinací, která nabízí nezapomenutelné zážitky, příjemný odpočinek a relaxaci s možností strávení klidné či sportovní dovolené. V blízkosti se vinou divoké toky řek Sava a Soča, které skýtají vynikající podmínky pro rafting či kanyoning. Hory poskytují množství turistických a alpinských tras, z nichž nejznámější je výstup na nejvyšší horu Slovinska Triglav. Na své si přijdou i milovníci golfu, kteří mohou své schopnosti vyzkoušet na nejstarším golfovém hřišti ve Slovinsku - Golf and Country club Bled.

Postojanska jama

Jeskyně se nachází 68 km od Koperu a je součástí největšího jeskynního systému ve Slovinsku. Tvoří ji několik vzájemně propojených jeskyní: Postojnska, Pivka, Črna, Otoška a Magdalena. Podzemím protéká ponorná říčka Pivka. Zpřístupněná trasa měří přes 5,3 km, z čehož více než polovinu se návštěvník veze elektrickým vláčkem. Je možné si také objednat dobrodružnou několikahodinovou cestu do nitra jeskyně. Díky bohaté krápníkové výzdobě a monumentálním prostorám patří k nejnavštěvovanějším v Evropě. Unikátem je endemický obojživelník macarát jeskynní (Proteus anguinus, človeška ribica, který měří 20 – 30 cm, nemá pigment a oči má překryté kůží).

Predjamský hrad

Hrad ze 16. století nedaleko jeskyně Postojna byl považován za nedobytný, přestože nestojí na kopci. Jeho tajemstvím byl vchod do jeskynního systému, takže obránci mohli být nepozorovaně průběžně zásobováni a dle legendy demoralizovali obléhatele tím, že na ně házeli „pečené voly a čerstvé třešně“. Ikonou hradu je rytíř Erasmus, později zbojník, kterým se stal poté, co zabil despotu Marchala, tyranizujícího poddané. Stejně jako slovenský „Jánošík“ bohatým bral a chudým dával a nakonec byl za přispění zrady zabit.

Zvyklosti a obyčeje

Obyvatelé Slovinska jsou přátelští a pohostinní. Cení si vzdělání, akademické tituly jsou běžně používány, jsou považovány za projev osobního úspěchu. Jsou poctiví, pracovití a dochvilní; proto se na pozvání sluší přijít přesně. Milují přírodu a zejména v horách je určitě potkáte jako turisty. Při prvním setkání jsou Slovinci spíše formální. Jsou zdvořilí, hrdí a respektují druhého. Kritizovat druhého nebo si na něj stěžovat považují za neslušnost. Jsou spíše rovnostářští a tolerantní.

Foto: Bohinj
© 2018 CESTOVNÍ KANCELÁŘ ČEDOK A.S., DRŽITEL CERTIFIKÁTU ISO 9001:2000