Popis destinace
Jedna z nejstarších kolébek civilizace láká cestovatele svými fascinujícími historickými památkami, které zde stály již v době, kdy se v jiných částech světa lidstvo teprve probouzelo. Od konce 20. století však Egypt láká návštěvníky také svými kvalitními písčitými plážemi na březích Rudého moře, kde doslova před očima rostou luxusní hotelové resorty a celá turistická města. Tajemstvím úspěchu těchto center jsou výborné klimatické podmínky umožňující přímořskou rekreaci a koupání po celý rok a současně i snadná dostupnost z Evropy. V neposlední řadě lákají zdejší přímořská střediska svými skvělými podmínkami pro potápění, šnorchlování a hraní golfu.
Klimatické podmínky
Mimo středomořské pobřeží a oblast delty Nilu panuje v Egyptě suché a horké klima téměř po celý rok. V červnu až září se denní teploty zejména v horním Egyptě šplhají až k 37 °C, v noci bývá okolo 22 °C. Déšť je jev prakticky neznámý: zaprší tak 6 dní (Káhira) – 30 dní (Alexandrie) v roce. Pobřeží Rudého moře a Sinaj osvěžuje mořská bríza. Optimální doba k návštěvě je mezi říjnem a dubnem, kdy průměrné denní teploty dosahují v Káhiře 24 °C, v Hurghadě 26 °C a voda Rudého moře okolo 23 °C.
Gastronomie
Egyptská kuchyně je tradiční arabská, která vylučuje vepřové maso a pití alkoholu. Jejím základem jsou rýže, pšenice a zelenina, skopové, kozí a jehněčí maso, kachny, husy, holubi (hamam), křepelky a samozřejmě čerstvé ryby z Nilu i ze Středozemního a Rudého moře. Grilované kuře (fiach) je na téměř každém jídelníčku. Při svátečních příležitostech se peče celé jehně nebo kůzle, buď na grilu s dřevěným uhlím, nebo v kryté peci, vytápěné dřevem. Často se předtím dlouho marinuje v čerstvých bylinách s kořením, což mu dodává nezaměnitelnou chuť. Typickou večeří je zeleninová polévka (molekija), následuje kořeněné maso (gyros, falafel, kebab, kofta) nebo ryby. Posledním chodem bývá ovoce (banány, pomeranče, fíky, guava či datle (balah), čerstvé nebo sušené). Moučníky jsou velmi sladké, je v nich hodně mandlí, ořechů a rozinek (baklava, paspusa).Tradiční místní jídla jsou obohacena o pokrmy osmanské a britské kuchyně: v současné době každý hotel nabízí jídla mezinárodní kuchyně.
Zajímavá místa
Alexandrie
Město je nejdůležitějším přístavem Egypta, založený Alexandrem Makedonským 332 př.n.l. na místě rybářské vesnice Rhakotís. Centrum vědy i kultury starověkého světa. Tady svedla Kleopatra Marka Antonia a začal tak jeden z nejbouřlivějších milostných vztahů ve světových dějinách. Kdysi se zde nacházely hned dva divy starověkého světa: proslulá alexandrijská knihovna a maják na ostrově Faros. Na přelomu 19. a 20. století místo navštěvované umělci z celého světa je dnes vyhledáváno turisty. Mezi nejvýznamnější památky patří Řecko–římské muzeum, Římské divadlo s deseti půlkruhovými řadami, Vila Al Toyour s byzantskými mozaikami, mohutná pevnost Kait-Bey z 15. století, postavená na základech bývalého majáku Faros, dnes muzeum lodní plavby. Maják se sochou Poseidona měřil údajně 125 metrů a zřítil se v 7. století. Hroby Kom El-Schquafa, třípatrové 35 metrů hluboké katakomby z 1. a 2. stol.n.l. Pompeiův sloup, 25 m vysoký, z římské doby. Palác Montazah, dnes hotel, přímo vedle nejkrásnější alexandrijské pláže.
Sakkára
Jedno z nejstarších pohřebišť z doby faraónů, odkud je známo celkem 15 královských pyramid. Džoserova pyramida postavená lékařem a architektem Imhotepem, je nejstarší kamennou stavbou světa. Stala se vzorem pro pyramidy v Gíze. Unasova pyramida se žulovým sarkofágem má stěny hrobových komor pokryté texty. Serapeum, několik set metrů dlouhá podzemní galerie byla pohřebištěm posvátných býků. Tzv. mastaby jsou hrobkami šlechticů. K nejkrásnějším patří Ptahotepova a Mererukova.
Karnak
Rozsáhlá konglomerace chrámů a staveb různého data na ploše 1,5 x 1 km, komplex budovaný panovníky mnoha dynastií po více než dva tisíce let, zasvěcený více bohům. Nejstarší část pochází z 11. dynastie. S chrámem bohyně Mut a svatyní Amona v Luxoru je spojen alejí sfing. Unikátní je zejména deset dochovaných pylonů, dva obelisky královny Hatšepsovet, obří skarabeus, kolosální sochy Ramesse II. (zvlášť působivá ta s princeznou Bentantou) a hala se 134 pískovcovými, překrásně zdobenými sloupy ve tvaru papyru. Nezapomenutelné večerní představení „Světlo a zvuk“ je nejlepší v celém Egyptě.
Luxor
Doslova „město paláců“ bylo vystavěno na místě Théb, od roku 1540 př.n.l. hlavního města sjednoceného Egypta a kultovního místa boha slunce Amona-Ré. Amon byl původně bohem větru, Ré zosobněním slunce. V Thébách obě božstva splynula v krále všech bohů. Chrámové stavby na levém břehu sloužily k uctívání bohů, západní břeh byl určen pro zádušní chrámy, pyramidy a hroby v Údolí králů a Údolí královen. Amonův chrám v Luxoru stojí přímo na břehu Nilu, stavěli ho zejména Amenhotep III. a Ramses II. Z původních šesti Ramsesových soch se zachovaly tři. Obelisk z červené asuánské žuly přišel o své dvojče, kterému se od roku 1836 stýská po Egyptě na náměstí Place de la Concorde v Paříži. Muhammad Alí ho tehdy velkoryse daroval Francouzům. Veškeré sloupoví je také hodno obdivu. Muzeum Luxor. Jádrem expozice jsou exponáty z období vlády Achnatona, „kacířského“ faraona Amenhotepa IV. Jediný se odvážil „zamítnout“ panteon bohů a za státní náboženství prohlásil uctívání pouze jediného boha Atóna, Slunce. Zároveň přeložil hlavní město z Théb do nově vybudovaného Tell-el-Amarna. Na rozdíl od ostatních se nenechal idealizovat: jeho sochy mají dlouhý krk, úzký obličej, velké uši, pokleslá ramena, tenké ruce a široké, nízko posazené boky. Častá jsou zobrazení ze soukromého života jeho rodiny.