Klimatické podmínky
Pro milovníky přírody a turisty jsou ideální dobou pro cestu do Řecka měsíce květen a červen, kdy je celá země v květu a teplota vzduchu a vody již umožňuje příjemné koupání. V červenci a srpnu může v jižním a centrálním Řecku vystoupat až na 45°C. Poněkud chladněji bývá v severních částech země, kde bývají i časté deště. Pro začátek jara a podzimu jsou typické teploty kolem 26°C. Zimy jsou mírné s typickým středomořským podnebím.
Gastronomie
Řecká kuchyně je pestrá, zdravá a chutná. Jejím základem je olivový olej, rajčata, artyčoky, cukety, cibule, česnek, olivy, ovčí a kozí sýr, grilované skopové (arni), jehněčí a drůbeží maso a samozřejmě čerstvé ryby (psari). Převládají různé saláty a luštěniny (hrách, čočka, fazole, cizrna), oblíbená je například listová zelenina jen krátce povařená, politá dresinkem. K typickým jídlům patří gyros, tzatziki a vynikající jogurt. „Pita“ je chlebová placka. Výborné jsou řecké moučníky, pečivo, slané koláče z lískového těsta plněné sýrem či špenátem ap., velmi oblíbené je sušené ovoce a oříšky.Jídlo jsou Řekové zvyklí „sdílet“, což znamená, že často objednají velké talíře různých pokrmů a každý si může vzít, co je libo. Není prohřeškem ochutnat i z „cizího“ talíře. Před jídlem se podává aperitiv, například „ouzo“, anýzovka, kterou si dle vlastní úvahy smícháte s vodou. Během jídla se pije stolní víno, které se průběžně dolévá. Pivo se nepije tolik jako v Čechách, oblíbené značky jsou Amstel a Mythos. Na závěr každého jídla se pije turecká káva, která se zde pochopitelně nazývá řecká. Servíruje se oslazená, se sklenicí vody.
Zajímavá místa
Meteora
Podivuhodné kláštery ze 14. až 16. století se nacházejí v Thessalské nížině severně od města Kalambáka, asi 100 km východně od Ioanniny. Původně celkem 24 klášterů bylo vystavěno řeckokatolickými mnichy na temenech slepencových skal, vypreparovaných erozí. Jméno znamená „ve vzduchu zavěšené“. V neuvěřitelných polohách a výšce až 300 metrů nad zemí byly některé dostupné pouze pomocí rumpálu: obyvatel či návštěvník byl vytažen nahoru v koši na laně. Dnes mniši zůstávají v posledních pěti z nich: před turistickým ruchem prchají pryč, především na „svatou horu Athos“. Kláštery Megalo Meteoro, Varlaam, Agios Triados a Agias Varvaras Rusanu jsou večer efektně nasvíceny, ale i ve dne je na ně překrásný pohled. Ve zpřístupněných klášterech platí turisté vstupné. Od všech návštěvníků se vyžaduje decentní oblečení.
Olymp
Nejvyšší hora Řecka, na jejíž vrchol umístili staří Řekové sídlo bohů. Z celkem sedmi vrcholů měří nejvyšší Mytikas 2917 m n.m. Krystalinické jádro má vápencový obal, proto je zde bohatá květena. V pořadí první řecký národní park tu byl vyhlášen už v roce 1938 na ploše 3998 ha. Základnou pro turistický výstup na vrchol, který trvá dva dny je Litochoro, městečko nedaleko dálnice Soluň – Athény.
Olympia
Středisko kultu Dia Olympského, nejvyššího řeckého boha. Podle historických záznamů zde byly roku 776 př.n.l. založeny olympijské hry, které se pak opakovaly pravidelně každý čtvrtý rok, vždy v době úplňku, na přelomu srpna a září. Od tohoto data počítali Řekové svůj letopočet. Po dobu her musely ustat všechny konflikty. Velmi zajímavý archeologický areál a dvě muzea. Před oltářem chrámu bohyně Héry se dodnes zapaluje olympijská pochodeň.
Zvyklosti a obyčeje
Hrdost Řeků a Řecka se odráží v mottu země „Svoboda nebo smrt“ a státní hymna je „Chvalozpěv na svobodu“. Za tabu při rozhovoru považujte otázky týkající se vztahu s Tureckem nebo rozděleného Kypru. Jinak Řekové neznají žádný problém a jsou také vynikající obchodníci. Rodina je základem řecké společnosti a stojí na prvním místě. Do rodiny se započítávají všichni příbuzní, vzájemně si pomáhají a často se navštěvují. V Řecku je daleko méně rozvodů, opuštěných starých lidí a dětí narozených mimo manželství než v ostatní Evropě. Hlavní slovo v rodině má muž: neprovdaná žena je výjimkou a svatba je důležitá. Řekové nespěchají, protože čas pro ně nehraje takovou roli, na jakou jsme zvyklí jinde v Evropě. Spát chodí velmi pozdě, protože po obědě se drží „siesta“. Většina jich kouří, ale přesto se dožívají v průměru 80 let věku. Jsou temperamentní, hrdí a velmi pohostinní. Zavedený zvyk považovat cizince automaticky za hosta pochází údajně už z dob raného křesťanství, kdy na ostrov Kréta dorazil apoštol Pavel. Řekové začali věřit, že v podobě poutníka by je mohl navštívit i Ježíš Kristus a odehnat ho by domu způsobilo pohromu.