Slovensko

Klimatické podmínky

Slovensko leží v mírném pásmu a střídají se zde čtyři roční období. Má téměř shodné klima jako Česká republika, pouze s výraznějšími kontinentálními prvky, zejména většími teplotními extrémy v Podunajské nížině a v Tatrách. Průměrná roční teplota je 7,4 °C, nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 17,4 °C (na jižním Slovensku 20,1 °C), nejstudenějším leden s průměrnou teplotou -3,9 °C.

Gastronomie

Slovenská kuchyně se podobá české, kdy používá podobné suroviny i koření. Je však bohatší na bezmasá jídla, jejichž základem jsou brambory. Každý region má svoje speciality, celonárodním jídlem jsou nepochybně brynzové halušky přelité rozpálenou slaninou a případně i kysanou smetanou. Dalšími typickými jídly jsou bramborové šišky, liptovské droby, rezance a sladké nebo slané pirohy plněné brynzou, tvarohem, zelím nebo masovou směsí, popřípadě je možné ochutnat i sladkou verzi, která je plněna povidly, sypané mákem nebo ořechy. Jako živánská pečeně se označuje maso opečené na otevřeném ohni, což je preferovaný způsob úpravy. Základem guláše (paprikáše) bývá skopové nebo jehněčí, slanina se přidává nejen do ražniči. Oblíbená je zvěřina (srnčí, jelení, dančí, bažant). Z polévek jsou nejoblíbenější kapustnica, houbová, fazolová a česneková. Specialitou jsou sladká jídla, například lívance a moučníky, které se připravují zejména ve svátek nebo k slavnostnějším příležitostem: plněné záviny z kynutého těsta „české“ buchty a štrúdl.

Zajímavá místa

Hlavní město Slovenska leží na Dunaji, na úpatí Malých Karpat. Na jihu sousedí s Maďarskem, na západě s Rakouskem a od východních hranic s Českou republikou ji dělí pouhých 100 km. Monumentální bratislavský hrad je jedna z hlavních dominant Bratislavy a významný symbol slovenských dějin, byl postaven v 10. století na místě osídlení již z keltské a velkomoravské doby. Po zániku Velké Moravy se stal pohraničním hradem uherského státu, 1241 se ubránil nájezdu Tatarů. V dobách tureckého ohrožení se Bratislava na 200 let stala korunovačním městem Uher a hrad byl sídlem panovníka a místem zasedání uherského sněmu. Po přenesení ústředních úřadů zpátky do Budína hrad ztratil význam správního sídla a požárem v roce 1811 byl prakticky zničen. Nově byl rekonstrován až v 50. letech 20. století. Dalšími zajímavostmi jsou televizní věž s otáčející se restaurací a s krásným výhledem na město na vrchu Kamzík, kde se dá v zimě i lyžovat a vede na něj sedačková lanovka, a akvapark Aulandia. Vzdálenější okolí Bratislavy je ideální pro výlety pěšky, na kole nebo lodí. K oblíbeným cílům patří Malokarpatská vinná cesta s hrady, zámky a dobrým vínem, atraktivní Podunajsko s pozoruhodnou architekturou, areál vodních sportů Čunovo, termální koupaliště v Senci, přehrada Gabčíkovo nebo etnograficky zajímavé obce Myjava a Skalica.

Tatry leží v severní části Slovenska. Náležejí do horského systému Západní Karpaty a zasahují až do Polska. Zaujímají plochu asi 750 km2, z toho 600 km2 na Slovensku. Mají výrazně alpínský ráz a 25 z jejich vrcholů přesahuje 2500 m n.m. Východní Tatry leží převážně na Spiši, Západní na Liptově a Oravě. Nejvyšším vrcholem Tater je Gerlachovský štít (2655 m), druhým nejznámějším je Lomnický štít (2632 m). Oba jsou dostupné výhradně s horským vůdcem, Lomnický štít navíc kabinkovou lanovkou přes Skalnaté pleso. Z dalších vrcholů jsou volně přístupné Kriváň (2495 m n.m.), Rysy (2503 m n.m.) a Slavkovský štít (2452 m n.m.). Z nádherných tatranských dolin jsou nejznámější Batizovská, Bielovodská, Furkotská, Javorová, Malá a Velká Studená, Mengusovská a Tichá. Štrbské pleso a Skalnaté pleso jsou jen příkladem desítek horských jezer, rozesetých v ledovcových karech. Nejvyšší vodopád je Kmeťov v Koprovské dolině, dále vodopád Skok v Mlynické a Obrovský vodopád na Studeném potoku. Ze 330 zmapovaných jeskyní je veřejnosti přístupná pouze Belianska v Tatranské kotlině. Na území Tater byly vyhlášeny dva národní parky, na Slovensku Tatranský národný park a v Polsku Tatrzaňsky Park Narodowy. Společně byly v roce 1993 prohlášeny biosférickou rezervací UNESCO.

Zvyklosti a obyčeje

Běžné denní zvyklosti jsou shodné s českými, což plyne z kulturní blízkosti i z mnohaleté existence společného státu v minulosti. Folklór a dochované tradice jsou největší pýchou Slovenska, každý region, město, obec i osada má svůj vlastní charakter – architekturu, kroje (které se od sebe liší formou, látkou, barvou, výšivkami, šňůrami a krajkami, u vdaných žen rovněž čepci), zvyky, hudbu, písně, tance a nářečí. Jedinečnou příležitostí vidět tyto tradice živé a poznat zblízka mentalitu Slováků jsou folklórní festivaly. Nejvýraznějšími regiony z hlediska tradic jsou Dolný a Horný Zemplín, Gemer, Horehronie, Horné Považie, Kysuce, Liptov, Novohrad, Orava, Podpoľanie, Podunajsko, Pohronie, Ponitrie, Považie, Spiš, Šariš, Tatry, Turiec, Záhorie a Zamagurie. Tradiční architekturu zprostředkují rovněž skanzeny v Banské Štiavnici, Bardejově, Bojnicích, Čičmanech, Humenném, Martině, Nitře, Pribylině, Staré Ľubovni, Svidníku, Vlkolínci, Vychylovce, Zlatně a Zuberci-Brestové.