Klimatické podmínky

Podnebí Švýcarska je v každé části země jiné, neboť se zde setkávají klima oceánské, středomořské a kontinentální, s odlišnými charakteristikami. V konkrétním území záleží rovněž na nadmořské výšce, konfiguraci terénu (návětrná nebo závětrná strana, oslunění) a převládajícím směru větru. Typické jsou větší teplotní rozdíly mezi létem a zimou, dnem a nocí. Průměrné denní teploty v létě se pohybují mezi 20 – 25 °C, na jaře a na podzim 7 – 14 °C, v zimě 2 – 6 °C: průměrné srážky činí 1200 – 1600 mm ročně a přibývá jich od východu k západu. Nejvíce prší v létě. V horách teploty klesají a srážek přibývá se stoupající nadmořskou výškou, nad 3800 m n.m. pouze sněží, v zimě je pravidlem vysoká sněhová pokrývka. Počasí se zejména na horách rychle mění, protože se nad nimi přetlačují vlhký oceánský vzduch od Atlantiku a studený suchý vzduch od severu. Teplý vítr od jihu umožňuje překvapivý výskyt subtropické vegetace jako jsou palmy v městských parcích jižního Švýcarska.
Banky, hodinky, železnice, čokoláda, sýry, víno a pohádková krajina - vítejte ve Švýcarsku.

Gastronomie

Švýcarská kuchyně je překvapivě rozmanitá, v pohraničí ovlivněná kuchyní francouzskou a italskou. Světoznámé jsou švýcarské sýry, kterých se vyrábí desítky druhů přidáním bylinek, koření či ořechů. Podávají se k vínu nebo na závěr oběda, ale bývají i hlavním chodem. Do mezinárodní kuchyně pronikly raclette (rozehřáté plátky sýra, které doprovází nakládané okurky, cibulky, ananas, kysaná smetana a pikantní dipy) a fondue, připravované tradičně z jedné třetiny z ementálu a ze dvou třetin ze sýra Gruyere (slaný, s ořechovou příchutí). Každé fondue může být originál podle přidaných ingrediencí. Vynikající švýcarské moučníky a dezerty obsahují často pálenku (třešňovici, meruňkovici). Známé jsou Engadinský ořechový koláč, mokka dort, tvarohový třešňový koláč, ořechovo-mrkvový dort Rüebli z kukuřičné mouky, višňový dort v kantonu Zug (Zuger Kirschtorte), basilejské perníčky, ovocný koláč (s jablky, višněmi, angreštem, rebarborou), kakaové mandle, koblížky plněné tvarohem, nastrouhanými jablky či rozinkami máčenými v rumu a moučníky z jedlých kaštanů. Proslulou pochutinou je švýcarská čokoláda, zejména značek Tobler, Lindt, Sprüngli a Suchard.

Zajímavá místa

Bern

Hlavní město a sídlo federální vlády, založené roku 1191 vévodou Berchtoldem V. ze Zähringenu na skalnatém ostrohu nad řekou Aare, se pyšní středověkým jádrem (UNESCO), 8 km arkád a nespočtem kašen. Ke švýcarské konfederaci bylo připojeno roku 1353 v průběhu bojů o nezávislost proti Habsburkům. Památky jsou gotická katedrála Münster (1421, desetitunový zvon, 254 točitých schodů na 100 m věž, nejvyšší ve Švýcarsku), barokní protestantský kostel sv. Ducha, věž Käfigturm s informačním centrem, Kašna spravedlnosti v ulici Gerechtigkeitsgasse a Zähringenská kašna s ozbrojeným medvědem: medvěd je symbolem města a živého jej spatříte v Medvědím příkopu Bärengraben. Další zajímavosti jsou budova parlamentu Bundeshäuser, sídlo federálního shromáždění s unikátním lustrem (možná prohlídka), kašna s vlajkonošem v gotické radnici a muzea.

Davos

Turistické a lyžařské centrum leží v údolí řeky Landwasser mezi Plessurskými Alpami a Albulou. Jeho historie sahá do 12. století, ale proslavil ho až v 19. století mannheimský lékař Alexander Spengler, který zde založil tuberkulózní léčebnu. Roku 1890 byla přivedena železnice (Rhätská dráha). První lanovka vznikla roku 1860. Jsou zde ideální lyžařské terény a konají se tu mistrovství světa od krasobruslení a rychlobruslení po lední hokej a závody Světového poháru v alpském lyžování i běhu na lyžích.

Interlaken

Letovisko leží na šíji Bödeli mezi Thunským a Brienzským jezerem: odtud jméno „mezi jezery“ (latinsky inter lacus). Protéká jím řeka Aare. V letech 1130 - 1528 zde byl klášter augustiniánů. Výrobu hodinek vystřídal turistický ruch. Kromě vysokohorské turistiky a lyžování se nabízí slézání kaňonů, paragliding a hang gliding. Hlavní atrakcí je majestátní Jungfrau (4158m n.m., UNESCO 2001) a nejvýše položená železniční stanice v Evropě, Jungfraujoch, dostupná zubačkou vedoucí i sedmikilometrovým tunelem ve stěně Eigeru. Přes Brünig Pass je dostupný Luzern, lodí přes Brienzské jezero Brienz a přes Thunské Spiez a Thun. Jednou za dvanáct let se tu odehrává folklórní festival Unspunnenfest, kdy se mj. soutěží v tradičních disciplinách jako zvedání kamenů, zápasu a jódlování.

Luzern

Město na břehu Vierwaldstättského jezera pod horami Pilatus a Rigi je hlavním městem stejnojmenného kantonu. Jeho symbolem je zastřešený dřevěný most Kapellbrücke přes řeku Reuss s malovanými stropními panely a osmiboká Vodní věž, která sloužila jako maják - lucerna. Níže po proudu leží menší most Spreuerbrücke s malbami ze 17. století na téma Tanec Smrti od Kašpara Meglingera. Historické jádro má dochovaný půdorys a fasády domů s freskami a grafity, zbytky opevnění a strážních věží a věžní bránu. Zajímavosti jsou renesanční kostel patrona města, Sv. Leodegara, socha umírajícího lva „Löwendenkmal“ od Bertela Thorvaldsena, muzeum Richarda Wagnera, moderní kulturní centrum od Jeana Nouvela a největší dopravní muzeum světa se sbírkou švýcarských lokomotiv.

Saas Fee

Horské letovisko přezdívané „Perla Alp“ v údolí Saastal vyhlíží romanticky, protože místní domy jsou povinně alespoň z poloviny postaveny ze dřeva a do centra nesmí auta. Díky ledovcům Dom a Allalinhorn se tu může lyžovat po celý rok, v nabídce je i lezení v ledu a slézání kaňonů, snowboarding, paragliding či jízda na laně nebo bobové dráze. Atrakcí je nejvýše položená podzemní lanovka světa, vedoucí tunelem k nejvyšší otáčivé restauraci na světě, Mittelallalin. Horolezce lákají vrcholy Weissmies, Nadelhorn a Lenzspitze, turistické cíle jsou z Mittelallalinu na vyhlídku Přední Allalin, jeskyně v ledovci, Britaniahütte z mezistanice Felskin nebo výjezd lanovkou pod Seetalhorn, s vyhlídkou na Jungfrau, Mönch, Monte Rosu i Matterhorn.

St. Moritz

Světoznámé středisko Svatý Mořic je centrem zimních i letních sportů v Engandinském údolí na severním břehu jezera Moritzsee v kantonu Graubünden a proslulo jako dějiště zimních olympijských her v letech 1928 a 1948. Ze severu ho obklopuje pohoří Albula a z jihu Bernina, vyvěrají zde uhličito-železité minerální prameny a nedaleko u Pontresina leží ledovec Morteratsch. Nejbližším vrcholem je Piz Bernina, atrakcí je bobová dráha a dostihy na zamrzlém jezeře. Úředním jazykem je vedle němčiny rétorománština. Železniční trať dosáhla do St. Moritz roku 1904, kdy sem byla díky tunelu pod Albulským průsmykem prodloužena Rhätská dráha.

Zermatt

Světoznámé lyžařské a turistické letovisko, kde se mluví převážně německy, leží na severním úpatí Matterhornu v Penninských Alpách, asi 10 km od italských hranic na konci údolí Mattertal. Je východiskem drah Patrouille des Glaciers a Haute Route. Do města nesmí auta, místní dopravu zajišťují elektromobily a koňské potahy. Díky strategické poloze severně od hlavního hřebene Walliských Alp, soustavě lanovek a ozubnicové železnici, je Zermatt východiskem pro túry a výstupy na Dent Blanche, Breithorn, Lyskamm, Monte Rosu, Rimpfischhorn a Matterhorn (4478 m n.m.), který se svou nezaměnitelnou siluetou stal národním symbolem. Atrakcí je zubačka Gornergrattbahn na Gornergratt s kruhovým rozhledem na alpské panorama včetně Matterhornu a Monte Rosy. Je zde několik dobře značených tras pro vysokohorskou turistiku.

Locarno

Město na severním konci jezera Maggiore. Atrakcí je srpnový Mezinárodní filmový festival, zámek údajně navržený Leonardem da Vinci a model solárního systému „Astrovia Locarno“. „Slunce“ leží na začátku cyklostezky kolem řeky, poslední planeta „Pluto“ ve vesnici Tegna, 6 km od výchozího bodu. Cílem poutí je svatyně Madonna del Sasso v Orselině na vyhlídce, kde se františkánskému mnichovi Bartolomeo d'Ivrea zjevila Panna Marie. Z Orseliny vede gondolová lanovka na Cardatu a sedačková na Cimettu.

Zürich

Největší švýcarské město je považováno za město s nejvyšší kvalitou života na světě. Obklopeno zalesněnými kopci leží při ústí řeky Limmat z Curyšského jezera, asi 30 km severně od Alp. Bylo osídleno již Kelty, později tu byla římská pevnost. První železnice ve Švýcarsku, Spanisch-Brötli-Bahn z roku 1847, odtud jezdila do Badenu. Zajímavosti jsou mj. středověké centrum okolo Lindenhofu s katedrálou Fraumünster 13. stol., benediktinský klášter od 9. stol. s okny od Marca Chagalla, kostely Grossmünster a St. Peter s největšími věžními hodinami světa, galerie Kunsthaus Zürich, Švýcarské národní muzeum, náměstí Parade Platz, ZOO a botanická zahrada.

Ženeva

Kosmopolitní město na břehu Ženevského jezera je správním centrem stejnojmenného kantonu, na soutoku řek Rhony a Aarve, mezi pohořím Jura a Alpami. Převládajícím jazykem je francouzština. Historie sahá ke Keltům, které vytlačili 121 př. n. l. Římané, v 5. stol. n.l. bylo sídelním městem burgundských králů a v 11. stol. součástí Svaté říše římské. Po příchodu Jana Kalvína roku 1536 se stalo baštou reformace a přitahovalo protestanty ze všech koutů Evropy. Sídlí zde přes 200 světových organizací, mj. OSN, Červený kříž, Světová zdravotnická organizace, Světová meteorologická organizace, Ekumenická rada církví, Evropská organizace pro jaderný výzkum. Symbolem města jsou jezerní vodotrysk Jet d´Eau a parkové květinové hodiny. Další zajímavosti jsou promenády a parky, historické centrum s katedrálou Sv. Petra, bývalý biskupský palác Maison Mallet s muzeem reformace, gotický kostel Sv. Marie Magdaleny, radnice, rodný dům Jean-Jacques Rousseaua, Zeď reformátorů na zbytcích hradeb, Palác národů (sídlo OSN), botanická zahrada a muzea.

© 2018 CESTOVNÍ KANCELÁŘ ČEDOK A.S., DRŽITEL CERTIFIKÁTU ISO 9001:2000